SOBOTA ANEB „KDO POZDĚ CHODÍ“

Není nad to si přečíst řádně propozice závodu. Vím, o čem mluvím. Ale na začátek. V sobotu je závod V Okrouhlé a naše výprava se chystá už od rána. Zkrácená ranní rozcvička, vydatná snídaně a brzký odjezd první naší reprezentantky v kategorii mladšího žactva Petry Hladné na start. Dámy následně odjíždějí také. Ostatní se vydávají po své ose, část v předstihu aby mohli fandit svým přítelkyním či manželkám, část až na oficiální start. Za půl hodiny bychom tam měli být přiměřeným tempem, půl hodiny máme na přípravu na místě a start v 11:45 bohatě stíháme. „Víte, že startujete v 11:15?“ volala Martina. A nastalo peklo, půlhodinový plán vzal okamžitě za své. Zvládli jsme přesun po vlastní ose z Okrouhlé na Kořenec za 23 minut, úplně vyřízení. Právě pískali 5 minut do startu. Třesoucíma se rukama jsem přišpendlil číslo a hurá na trať. Ještě, že se začínalo seběhem, aspoň trochu jsme se dostali do normálního stavu. V naší reprezentaci žen byla nejrychlejší Káťa Staňková, mezi muži Jakub Čtvrtníček a v mladší žákovské kategorii Petra Hladná.

PÁTEK ANEB „DELŠÍ TRASA ZATO ALE HORŠÍ CESTA“

Ti z nás, kteří se dostali na zahájení kempu včas, si užili první výběh. Krásné počasí, které podpořilo odpolední sluníčko, pomalu přecházelo v zamračený podvečer. Máme v plánu se proběhnout jen kousek, zvyknout si na terén a rozhýbat ztuhlá těla. Pěkně jsme se zahřáli a po necelých třech kilometrech jsme se ocitli na křižovatce. Doleva kratší trasa, doprava delší. Rozhodli jsme se pro tu delší s tím, že si to přece potřebujeme užít. No a to se neukázalo jako úplně nejlepší nápad. Dostali jsme se na zimní běžkařskou trať. A ta vedla po louce do neznáma. Díky našemu velmi vyvinutému orientačnímu smyslu jsme se po překonání různých nástrah lesa a zdolání několika kilometrů, dostali na zmiňovanou křižovatku. Tentokrát už správným směrem jsme se vydali k domovu. Dobíhali jsme sice za tmy, ale užili jsme si to náramně.

V sobotu nás čekají závody v Okrouhlé, obsadíme několik kategorií. Od žákyň přes ženy až k mužům.

KOŘENEC – DEN „D“ OČEKÁVÁNÍ

Je pátek ráno a vstávám. Celou noc mě budilo to ticho okolo. Jako člověk z města na to nejsem zvyklý. Takže jsem zaspal, samozřejmě. Dnes se ještě nic neděje, na ranní výběh zvaný rozcvička jsem sám. Je polojasno a občas vykukuje sluníčko. Sníh je zmrzlý ale hned jak se dostávám do lesa tak je znatelně tepleji. Ale pořád kolem nuly. Nepotkal jsem ani živáčka, co by taky ráno kdo dělal v lese, že? Jen srnka se mnou chce závodit, nemám nárok, samozřejmě. Chvilka protažení a zpátky do tepla. Snídaně přišla vhod, udělal jsem si ještě zázvorový čaj a jdu doladit detaily pobytu s manažerem resortu Vlastíkem Šteflem. Ještě se chci před obědem proběhnout na opačnou stranu než ráno, abych poznal i jinou část než golfové hřiště. A pak už vás tady budu očekávat.

KOŘENEC – DEN „D“ MINUS JEDNA

Jako předvoj početné běžecké komunity, která se rozhodla zúčastnit, jsem se vypravil na Kořenec o den dříve. Měl jsem původně v plánu odjet už ráno, abych naběhal různé trasy na celý víkend. Ledovka, která se na Brno snesla po ránu, posunula můj odjezd až do odpoledních hodin. Byla to ale dobrá volba. Cesta už byla plynulá a silnice čisté. Za Boskovicemi se kolem silnice začínají objevovat sněhové flíčky. Před Okrouhlou už je sněhová pokrývka souvislá, sice jen pár milimetrů ale… Na Kořenci je mlha a teploměr v autě ukazuje nulu. Ve srubu je příjemně teplo, na recepci si povykládáme o počasí, doladíme nějaké detaily, podíváme se na kongresové centrum a domluvíme večeři. Byl jsem na místě první, není zbytí, dostávám pokoj číslo jedna. Je zatopeno, v koupelně ručníky, osušky, šampony a já nevím co ještě, pro chlapa věci ne moc potřebné. Pro mě třeba fén úplná zbytečnost. Snad to ocení aspoň dámy. Vybalil jsem nejdůležitějších pár věcí, převlékl se do běžeckého a vyrazil do krajiny dřív, než se setmí. Bylo to jako v pohádce, všude kolem sněhový poprašek. Ale jen tak právě akorát aby se dobře běželo a nebylo blátivo. Po paměti jsem si v lese našel trasu na vyvedení ranních ptáčat na rozcvičku, našel jsem i pěknou mítinku v závětří na protažení a skoro za tmy jsem se vracel zpět. Z mlhy zářila světla srubu. Minul jsem stopu vyjetou od běžek, jestli toho člověka potkám tak hned budu tahat rozumy, co namazal, na trávu. Rychlá sprcha a večeře. Odměnil jsem se jednou Plzničkou a rychle napsat tento report. Díky volné wi-fi to můžu hned dát na web a navnadit tak všechny kdo zítra přijedou. Je tady krásně…

loading